skácel: zlatá brána
Hledal jsem hezké slovo pro tebe a měl jsem na jazyku temnou višni. I chřástal se mi líbil, také tráva.
Dokonce autogén.
A náhodou jsem našel nejhezčí, dívej se, venku poprchává.
Není to zlatý červencový liják, co je jak mečem podepřená brána. Můžeme vejít. Hlava nesejde. Venku jen trochu, drobně poprchává.