zuby
/morek/ zuby své vnoří ti do morku kosti a nikdy nepustí
/ne živé/ tiše dere se v spánek tolik hluboký živé i co ne
/čelisti/ či lze v temnu tom čelisti opomenout spě necítit nic
( /po tom/ zbytky v hlíně jen tělo k nepoznání— však zuby v něm stále )